Buněčná vzpomínka

Když se objeví buněčná vzpomínka, nikdy to není náhoda.  Vždycky má pro nás informaci, která nám může pomoci pochopit příčiny a souvislosti určité životní situace.

Buněčná vzpomínka vzniká na základě přímého prožitku a je uložena v DNA buněk našeho těla. Dostat se k ní může každý, stačí malý trénink…

Tady je jedna moje!

Přenášíme se do Namibie, konec 19. století.

Jsem dcera náčelníka kmene.

Vidím sama sebe, jak se toulám stepí, když v tom potkávám zraněnou pumu. Leží na vyschlé trávě a má tržnou ránu na boku. Pět dní tam za ní každý den pravidelně docházím, ošetřuji ji, hladím ji, nosím jí jídlo a vodu. Když přijdu šestý den, puma je pryč! Sedám si do trávy a koukám do té široké stepi do dáli. V tom vnímám, že je někdo vedle mne.

Přišla!!!

Krásná, zdravá, pružná, s lesklou černou srstí. Sedá si vedle mne a já cítím, jak ke mně proudí její energie, které najednou rozumím…Dalších pět dní jsme se na stejném místě scházely každý den. Chodily jsme spolu na dlouhé procházky a puma mi ukazovala svůj život. Poznala jsem místo, kde spí a místa, kde se pohybuje a loví. Celou dobu jsem hlouběji a hlouběji vnímala tu šelmí esenci.

Šestý den už se neukázala, byly jsme vyrovnány.

Co mi z toho zůstalo? Uvědomila jsem si, že mám přístup k energii šelmy, jako k principu. Mám vůči ní obrovský respekt a teprve ji z různých stran poznávám, protože je to vzpomínka poměrně čerstvá. Co ale vnímám už teď je, že když s tuto energii nechávám v sobě proudit, tak v mém životě podporuje pružnost, lehkost a zdravý úsudek…