Bosenské pyramidy

O existenci bosenských pyramid vím už více, než deset let, ale nechávalo mne to „klidnou“. Avšak vlna zájmu, která se začátkem léta u mne zvedla, byla tak intenzivní, že se nedala přeslechnout, přehlédnout ani necítit…

Z kvantového pole to přišlo začátkem června a já stále dokola slyšela: „Jeď na bosenské pyramidy, jeď na bosenské pyramidy.“  Jak říkám, bylo to tak silné puzení, že jsem vůbec nepochybovala, že to velmi brzy nastane. Doslova intuitivně jsem zvedla telefon a zavolala kamarádce Jarce, že jedeme do Bosny. Hned souhlasila a za půl hodiny mi volala zpátky, aby se mne zeptala proč…“Na pyramidy“, odpověděla jsem. „Aha“, řekla Jarka, a bylo to. Začaly jsme plánovat cestu.

Byla jsem zvědavá a několikrát se v poli ptala, proč tam mám jet. „Až tam“, zněla vždycky odpověď…ok, tak tedy až tam.

Den „D“ nastal 4. Července. Nakonec se k nám přidal ještě kamarád Martin, takže jsme vyrazili ve třech. Každý si tam vezl své téma…ale jak už víme, informace k tomu až tam :).

Sice jsem byla natěšená na to, co se dozvím, ale jinak jsem vlastně nic neočekávala. A řeknu vám, že kdybych bývala očekávala, realita by všechna má očekávání předčila, protože celý výlet byl prostě jedno velké wauuuu. Každý den byl bohatý na tak intenzivní zážitky, že až smysly přecházely.

Navštívili jsme pyramidu Měsíce a Slunce a odtud se téměř dotýkali pyramidy Lásky. Pochodili jsme si po kopci Vrátnice, pahorku, kudy protékají energie ze všech pěti pyramid (Slunce, Měsíc, Láska, Matka Země a Drak) – načetli jsme, že je to v podstatě energetický akumulátor. Víme i proč se v něm energie akumuluje. Co byste řekli tomu, že je to pro dobíjení vesmírných lodí? Možná se vám to zdá odvážné, či bláznivé tvrzení, ale dejme tomu čas, za pár let uvidíme, co uvidíme….

Všude k nám přicházeli nádherné, někdy hodně silné a občas i náročné meditace. Když píšu náročné, tak tím myslím meditace, respektive různá uvědomení a pochopení, která před nebo po meditacích přicházela a právě souvisela s našimi tématy. Někdy to chtělo dát si pár hodin odstup, aby to všechno doteklo, kam mělo!

Samostatnou disciplínou bylo pobývání v tunelech Ravne – můj favorit číslo jedna! Ani nevím, kolik hodin jsme tam byli celkem, ale hodně. Ta blahodárnost prostředí uvnitř v tunelech, ta mne fascinovala. Máte pocit, že vysoká vibrace, hustota záporných iontů, stálá teplota a konstantní vlhkost vás doslova hladí po kůži, hladí vám průdušky, hladí vám různě bolavá místa na těle, a co zejména…hladí vaši Duši. Tam prostě chcete být, sedět na lavici v některé z meditačních komor, propojit se se svým srdcem a opravdu jen být.

Představte si, že jste v místě, které vzniklo před 30.000 lety. Z materiálu, který neumí naše laboratoře určit (mluví o něm jako o něčem, co je podobné keramice). V chodbách 25 metrů pod zemí, kde není žádná ventilace ani klimatizace, a přesto je tam po celý rok stejná teplota (12,5°C), stejná vlhkost, stejné množství kyslíku. Už 40 metrů od vchodu se koncentrace záporných iontů, které výrazně podporují buněčné regenerační a ozdravné procesy v těle, zvedá na 3.000 na cm3 (běžně ve vzduchu je 100 – 200 iontů na cm3). Na některých místech v tunelech dosahuje hodnota záporných iontů 25 – 30.000 na cm3.

A ještě to nekončí….pro měření kvality vibrací např. v místnosti existuje tzv. Bovisův biometr…lidské tělo zdravého člověka vibruje na hodnotě 7.500 Bovis jednotek (mimochodem vše, co vibruje níž, než 5.000 jednotek, tělu škodí). V klášterech v Tibetu bylo naměřeno 14.000 Bovis jednotek a tunelech Ravne v roce 2013 bylo naměřeno 25.000 Bovis jednotek.

To ani nemluvím o podzemním jezeře s vysoce vibrující pitnou vodou (přivezla jsem lidem pro Rituál Bezpodmínečné Lásky v létě na Sklenářce)….takže jste uvnitř chodeb, jste v srdci, dýcháte, popíjíte vodu a JSTE.

Málokdo ví, že se do tunelů už dva roky pravidelně jezdí regenerovat světově známý srbský tenista Novak Djokovič.

Přivezla jsme si odtud deník popsaný spoustou informací a doporučení, tak jak pro mne v poli byly a teď je postupně uvádím do svého života a do praxe.

P.S. …a proč že jsem tam vlastně měla jet? Aby mne tamní energie podpořila v poskládání nového obrazu mé vnitřní síly. Ten starý se mi totiž zcela rozsypal. V původní podobě už se mnou nemohl být, protože už byl hodně mimo mé aktuální vibrační nastavení. Rozsypávání probíhalo od podzimu minulého roku teď do jara, občas to i dost bolelo, ale už je to hotové. Od léta se skládá obraz nový. Vnímám jeho různé části a těším se, až ho budu moci vidět, vnímat a hlavně žít, jako celek.

S Láskou, Alena

https://kvantuj.cz/kalendar/