Trochu se teď poodhalím. Není sice tajemstvím, že už několik let v létě pravidelně pobývám na Sklenářce uprostřed lesa. A že někteří z vás tam, v červenci pobýváte se mnou. V srpnu se tam vracím. Nikdy jsem vám ale neřekla, proč mne Sklenářka tak přitahuje, co mi to přináší, co se tam se mnou děje a proč se tam vlastně každoročně tááák moc těším.
Úplně první příjezd před sedmi lety, první nádechy, první vteřiny …. a už to tady bylo …. rozechvělo se mi celé tělo, vlny mnou projížděly od konečků vlasů až po špičky prstů na nohou … sem tam, tam a sem, pořád dokola …. Lehla jsem si do trávy k jezírku (stejně jsem nemohla stát, natož chodit po svých). Cítila jsem, jak každá další vlna přináší další a další dávku blahodárné energie. Ta jak se rozlévá po celém těle a plní každé místečko a každou buňku v něm … prožívala jsem energetický orgasmus. Ležela jsem zcela uvolněná, dívala se do nebe, vnímala úplné splynutí s celým prostorem a ještě dál …Sklenářka mne zcela zabalila do laskavosti, uvolnění a klidu…áááách…
Od té doby přichází tento zážitek v různých obdobách každý rok. Už aby byl zase červenec, už abych tam zase ležela v trávě, už abyste tam zase byli se mnou….
S Láskou, Alena
Jupii, už abysme tam byly Ali !